Klárka od nás dostala dárek k svátku. Zaplatili jsme jí příměstský tábor u koní u nás na Podkově.

Celý týden docházela Klárka ke koním, starala se o ně a učila se také na nich jezdit.

Na konci celého týdne nám pak děti pod vedením jejich instruktorky předvedly co se naučily. Klárka byla chválená za to, že se jako jediná naučila vysedávat ze sedla při cvalu.

V té holce něco je!

Na letošní Jiráskův Hronov s námi vyrazila i babička Irena. Díky ne příliš vlídnému počasí jsme letos příliš výprav do okolí neprováděli. Také do bazénu v kempu jsme šli plavat asi jen 2 dny. A noci, které jsme v minulých letech trávili nenuceným rozborem divadelních představení a vyprávění o životě s našimi přáteli ze Slovenska jsme díky neuvěřitelně chladným a občas deštivým večerům trávili v chatce.

Z divadelních představení jsme letos nebyli příliš nadšeni. Mně osobně se líbily asi pouze 3 představení, další 3 byly ucházející a zbytek mě vyloženě zklamal.

Z výletů, které jsme i přes nepřízeň počasí absolvovali zmíním například nově otevřené Muzeum papírových modelů v Polici nad Metují, výlet do Teplických skal a Vavřinecká pouť v Náchodě.

Zakončení letošního divadelního festivalu se pořadatelům podle našeho názoru příliš nevydařilo. Očekávanému závěrečnému ohňostroji předcházelo vystoupení kapely Wishmasters s jejich ohnivou operně-metalovou show. Po první písničce se spousta lidí zajímala kdy už to skončí. Nebyl to rozhodně náš šálek kávy a myslíme si, že ani většiny z ohňostrojechtivých čekajících lidí. Snad po letošní zkušenosti příští rok pořadatelé od podobného experimentu upustí.

Markéta připravila pro naší rodinku a především pro mě prodloužený víkend v Kutné Hoře. Asi jsem už moc dlouho básnil o katedrále sv. Barbory a tak jsme si jeli užít 4 dny v tomhle krásném městě.

Ubytovaní jsme byli v chatce jednoho příjemného malého kempu na okraji Kutné Hory odkud bylo vše téměř na dosah. Díky tomu jsme si stihli prohlédnout všechny kostely v KH, dále také zámek Kačina, Čáslav, zooland rodiny Berouskových a sjeli jsme si i bobovou dráhu v Kutné Hoře. Ta je zvláštní tím, že jedna jízda se skládá ze dvou sjezdů z kopce a pokaždé po jiné trase. Oblíbili jsme si tam také jednu Zmrzlináznu. Je na Václavském náměstí (v Kutné Hoře) a za 12,- Kč vám naloží poctivý "neořezaný" kopec zmrzliny. Vyrábějí si jí prý sami a nám moc chutnala.

Zjistili jsme, že Kutná Hora není od Mělníka až tak daleko a tak se tam ještě jistě někdy podíváme.

Klárka nám přinesla vysvědčení k úspěšnému dokončení první třídy. Udělala nám velkou radot. Byly na něm samé jedničky!!!

Přejeme jí ať jí to dlouho vydrží!

PS: Kupodivu se na prázdniny nijak zvlášť netěší. Ještě netuší jaký je rozdíl mezi volnem prázdnin a zápřahem školního roku.