Tak jsme byli na svatbě v Letohradu. Ženil se můj spolužák z grafické školy a z těch končin pochází.

Cestu tam (dlooouhou cestu) nám zpestřilo už klasické mírné zakufrování s GPS navigací, kdy nás vehnala do uličky končící vraty na pozemek rodinného domku.

V Letohradu jsme pak měli zajištěné ubytování v Pensionu Jitřenka. Pension byl hezký a útulný a bylo v něm vše co jsme potřebovali pro příjemný pobyt - samostatný vchod, koupelna, záchod, kuchyně s vybavením a pokoj se skříní, stolem a TV. Kromě kuchyně vše pouze pro nás. Teprve druhý den jsme zjistili, že v naší části je ještě jeden dvoulůžkový pokoj a to ve chvíli kdy ráno z pokoje vyšel starší pán který vyrážel na výlet.

Vlastní obřad se konal v kostele v Neratově. Kostel je zvláštní tím, že má skleněnou střechu. Také tam nenajdete oltář ani obrazy s křížovou cestou apod. Ikdyž byl obřad veden celkem zábavnou formou, Vojtův hlad byl neoblomný a tak s ním Markéta vyrazila na jídlo. Klárka nějak nepřivykla akustice kostela a tak ji to také brzy přestalo bavit.

Následoval Vojtův vytoužený oběd kde kralovaly pokrmy z daňčího masa. Pojedli jsme, výborný dortík pojedli a vyrazili na Ostrov. Tak se nazývá jedná místní část Letohradu kde pokračovala zábava a svatební veselí. Z tohoto programu jsme si bohužel užili už jen málo protože děti byli díky nevlídnému počasí promočené a Klárku čekal doposud nesplněný domácí úkol.

V neděli jsme vyrazili zpět a pokoušeli jsme se najít místa, která jsme si pro focení vyhlídli na cestě tam. To se nám nakonec podařilo a navíc jsme přidali ještě jeden zážitek. Na poli mezi jedněmi vesnicemi zahlédla Klárka nafouknutý balónek ve tvaru srdíčka. Když ho sebrala zjistila, že ho vypustili na nějaké svatbě v německu a byl k němu přivázaný odpovědní lístek.

Byl to docela prímový víkend.

Klárka se po ukončení kroužku badmintomu našla v novém spotrovním odvětví a tím je orientační běh.

Ve středu 1.5. běžela už své druhé závody a vzhledem k tomu, že se mapování a orientaci v orientačních popiskách věnuje teprve asi měsíc tak si nevedla vůbec špatně.

Já osobně jí moc držím palce protože jsem jako malý orientační běh také běhával a je to prima sport.

Výsledkovou listinou vás ohromovat nebudu ikdyž není bez povšimnutí, že v žádném závodě nebyla Klárka diskvalifikována kvůli absenci kontroly nebo jinému prohřešku což se o  jejích kolezích říci nedalo. Další nesporný nesrovnatelný prvek je, že v jejískupině neregistrovaných běhali sportovci různých věkových skupin.

Vydali jsme se s dětmi na RC letiště na Chloumku abychom se zúčastnili drakiády pořádané RC leteckým klubem.

Tolik draků na nebi a tolik různých druhů a tvarů jsme snad ještě neviděli. Jen soutěžících bylo 80 a ještě dost něsoutěžících. Mezitěmi jsme bohužel byli také my protože se nám nedařilo žádného z našich draků dostat na oblohu. Když se nám to nakonec povedlo byla už registrace ukončena.

Součástí drakiádového dne byly také různé dovednostní soutěže, ukázky vojenské a hasičské techniky a letecký simulátor. Jednou z atrakci bylo i svezení v hasičském autě. Poslední atrakcí pro děti bylo dálkově řízené letadlo, které bylo naplněné bonbóny a vypustilo je na děti přímo z oblohy.

Vyzkoušeli jsme jestli v lesích v okolí Mělníka rostou nějaké houby. Letos se nám totiž při žádné návštěvě lesa žádný úlovek hub nedařil.

To se však nyní změnilo a houby chazely především Klárka s Markétou. A byly to vážně pěkné kousky. Podívejte se!

Využili jsme pěkného počasí a nabídky jednoho ze slevomatů a vydali jsme se do Loučně, kde kromě nám již známého Labyrintária byla také jako jedna z prohlídkových tras tamním zámkem také čokoprohlídka. Ta spočívala ve výkladu o vzniku a jednotlivých druhů čokolády a samosebou také v ochutnávkách různých druhů čokolády.

Takovouhle prohlídku vám můžeme vřele doporučit.